Přespání Pod Smělcem (Krkonoše)

24.11.2017

Víkend 9-10.7. 2016 se nesl ve znamení 47 ujitých km ve stoupáních a klesáních v KRNAPU a spaním v modernějším krmelci vybudovaným pro ty co nemusí hotely, prostě v přístřešku Pod Smělcem.

Začátek trasy byl v sobotu u vodní nádrže Labská, odkud jsme se vydrápali na Mísečky a z nich po sjezdovce na Medvědín. Nechtělo se mi snad ani věřit, že potkám na Medvědíně medvěda, ale opravdu tomu tak bylo. .-)) A musím říct že se jednalo o příjemné setkání, dokonce mi i zamával. Samozřejmě se jednalo o maskota, který tam pobíhal a rozděloval dětem bonbóny.

Pokračovali jsme po červeném značení na Vrbatku, kde jsme si dali kuřecí vývar a Evča zelňačku. Oba dva jsme byli spokojeni a rozhodli jsme se pokračovat směrem k Pančavskému vodopádu, který jsme minulý rok nemohli vidět, jelikož byla tato trasa zavřená. Pančavský vodopád má rozhodně svoje kouzlo, což je vidět i na fotografiích a já trošičku litoval, že jsem si ještě nepořídil drona. Byl by to skvělý záběr z výšky na tuto přírodní krásu.

Odtud jsme pokračovali přes Labskou boudu na Martinovu boudu, ale pramen Labe jsme vynechali, jelikož jsme ho navštívili už minulý rok. No a z Martinovky jsme došli k místu zvaném Pod Smělcem, kde jsme se rozhodli nakonec i přenocovat.

 Celou sobotu bylo pod mrakem a velmi větrno, teploty se pohybovaly od 10-12°C přes den a večer mohlo být tak kolem 4°C. Kvůli teplotám, ale spíše kvůli silnému větru jsme nakonec byli rádi za přístřeš, kterou jsme nakonec sdíleli ještě s jedním polským turistou. K večeru se nakonec vyjasnilo a díky tomu jsme mohli pozorovat na obloze krásné barvy a i celkem ucházející západ slunce, z čehož jsem i vytěžil pár ucházejích snímků. :-)) .

Kvůli vyčištěné obloze jsem se těšil na ráno a východ sluníčka, který se ale bohužel nekonal. I tak jsme ale vstali v 5.00 hod. ráno a vydali se ke Špindlerovce, kde jsme si chtěli dát kafe. Bohužel otevřeno měli jen na polské straně a bylo na nich vidět, že Čechy moc nemusí. Na polské spoluobčany se tamní obsluha smála od ucha k uchu, ale když jsme si objednali my, byla na nás obsluha velmi nepříjemná, místo aby byla ráda, že budou mít tržbu. Bohužel český jazyk na této straně nebyl asi zrovna v tu chvíli v oblibě.

V 9.00 hod. jsme s chaty vypadli a vzali to přes Slonecznik s výhledy po cestě na Wielki Staw a Maly Staw směr Luční bouda. A odtud jsme se vrátili nádherným údolím Bílého Labe (plno krásných vodopádů) po 11,5km dlouhé cestě dolů do Špindlu, kde jsme se chtěli nechat dovézt busem k autu.

Bus ale žádný nakonec nejel, tak jsme to museli dojít pěšky. Asi v polovině 11,5 km cesty Údolím Bílého Labe, jsme se stavili v hospůdce na gáblík v Boudě U Bílého Labe - skvělá obsluha a vynikající jídlo a pak šup, šup k automobilu, který byl zaparkován u nádrže Labská.

Místo noclehu jsem přidal na stránku, kterou i já sám sleduji WildCamping.TIPs.

GPS souřadnice místa noclehu - [50.7785119N, 15.5825519E]

Pokud by se Vám ovšem nechtělo nocovat jako nám v přístřešku a nebo pod širákem, což ostatně ochránci přírody nemají ani rádi, můžete si vybrat ze širokého výběru hotelů zde: https://www.hotel.cz/krkonose/

© 2017 Vilíkův cestovatelský deník. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky